|
|
Analýza příčin chřadnutí a odumírání bříz ve vybraných parcích hl. m. Prahy
Spěváček, Michal
Práce je komplexním průzkumem bříz Betula pendula ve čtyřech parcích na území MČ Praha 6. V roce 2022 byl proveden dendrologický průzkum 112 stromů. Vybrané projevy zhoršeného stavu (prosychání, mízotoky, zduřeniny kmene, poranění báze, výletové otvory, fruktifikační orgány hub) byly kvantifikovány a prozkoumány vč. laboratorních testů. S výjimkou Disculina betulina nebyly potvrzeny škodlivé nepůvodní organizmy, výzkum bakterióz a phytophthor ale nebyl proveden. Lze konstatovat, že zdravotní stav a vitalita bříz jsou výrazně zhoršené napříč sledovanými parky i věkovými třídami stromů. Chřadnutí bříz v Praze je dlouhodobé a je následkem souběhu řady příčin s pravděpodobnou ústřední rolí sucha. Zásadní je i poškození kořenů a báze kmene. Návrhy pro zlepšení stavu jsou uvedeny v závěru práce.
|
|
| |
|
|
Zhodnocení zdravotního stavu dřevin na vybraných plochách obecních lesů obce Chotovice (okr. Svitavy)
Buben, František
Bakalářská práce hodnotí zdravotní stav dřevin na vybraných plochách obecních lesů obce Chotovice (okr. Svitavy). Monitoring probíhal v pravidelných měsíčních návštěvách od října 2016 do ledna 2018. Nalezené znaky poškození dřevin byly zapsány a fotograficky zdokumentovány. Determinace mikroskopických druhů poškození probíhala v laboratoři Mendelovi univerzity. Celkem bylo nalezeno 28 negativně působících faktorů. Dle počtu návštěv, při kterých byl daný druh nalezen a dle četnosti jeho výskytu, byl určen jeho význam. Mezi nejvýznamnější druhy, které zde negativně ovlivňují zdravotní stav dřevin, patří z hmyzích škůdců lýkožrout smrkový (Ips typographus) a lýkohub jasanový (Hylesinus fraxini). Z houbových patogenů se jedná o Sphaeropsis sapinea, kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum) a nekrózu jasanu (Hymenoscyphus fraxineus).
|
|
|
Vliv různého typu poškození stromu na obsah nestrukturálních sacharidů u smrku ztepilého
Holasová, Veronika
této práci byly zkoumány koncentrace nestrukturálních sacharidů (rozpustných sacharidů a škrobu) v orgánech různě poškozených stromů smrku ztepilého (Picea abies (L.) KARST.). Vzorky byly odebrány v září 2013 a 2014 z těchto orgánů: kořeny, dřevo, lýko s kůrou a jehlice. Koncentrace rozpustných sacharidů a škrobu byly srovnávány ve vztahu k typu poškození a ke kontrolním nepoškozeným stromům. Stromy byly poškozeny okroužkováním, podřezáním, odseknutím kořenů a inokulací václavky (Armillaria sp.). Byly nalezeny statisticky významné rozdíly koncentrací škrobu v jehlicích odebraných v září roku 2013; nejvyšší koncentrace škrobu byla zjištěna u okroužkovaných stromů, naopak nejnižších hodnot dosahovaly stromy podřezané. Další významný rozdíl byl nalezen v koncentraci rozpustných sacharidů v jehlicích odebraných v září 2014, kdy koncentrace rozpustných sacharidů v kontrolních stromech byla vyšší než ve stromech s odsekanými kořeny. Ostatní rozdíly v koncentracích nestrukturálních sacharidů různě poškozených stromů a stromů kontrolních nebyly statisticky významné. S ohledem na množství faktorů ovlivňující koncentraci nestrukturálních sacharidů, finanční i časovou náročnost analýzy, nelze použít obsah nestrukturálních sacharidů jako spolehlivý ukazatel vitality stromu. Získaná data ale poskytují informaci o fyziologických procesech, které probíhají u smrku ztepilého při poškození. Začlenění změn obsahu nestrukturálních sacharidů do procesních modelů umožní lepší predikci přežívání poškozených stromů.
|
|
| |
host ::
RSS.